Andeon

21. února 2012 v 18:14 | Alvrin |  Legendy
Fénixové vždy byli mocní, avšak mírumilovní tvorové. Jednou však tlupa zlotřilců provedla hrozný zločin. Nalezli hnízdo fénixe jménem Andeon a místo, aby jej moudře ponechali být, vyvraždili všechna mláďata, která našli. Andeon se vrátil domů a spatřivše zkázu svého hnízda, zapřisáhl se pomstou všem z lidského rodu. Rozběsněn rozlétl se nad krajinou a tam, kde se jeho ohnivá ocasní pera dotkla země, tam vše vzplanulo. Pak spatřil dívku. Byla to Aren, dcera Leaina a přišla k močálu sbírat léčivé byliny.
Zaslepen hněvem Andeon nepřemýšlel a vrhl se na dívku. Dívka, překvapená nenadálým útokem a hrozným žárem sálajícím z fénixe, padla ne zem, bezbranná před jeho hněvem. Tu však se mezi Aren a Andeona postavil dívčin milý, udatný Laedor. Boj to byl urputný, zem byla rozrytá a spálená, a Laedor bojoval statečně, avšak fénix byl neúnavný a jeho hněv byl strašný. Již bylo jasné, že zvítězí, když muž dostal poslední zoufalé vnuknutí. Ustupoval hlouběji do močálu v naději, že voda mocného tvora oslabí a měl pravdu. Fénix, šílený smutkem, toužil pouze po Laedorově smrti. Nerozvážně se vrhl za Laedorem a močál jej připravil o jeho moc. Laedor jej zabil, avšak vzápětí jej pohltil močál. Marně stála Aren dlouhé dny a noci nad močálem a prosila jej v slzách, aby jí vydal zpět milého, avšak močál se neslitoval. Temná jeho hladina zůstávala němá a jen se občas lehce zavlnila, jakoby se vysmívala jejímu žalu.
V zoufalství nakonec Aren vydala své tělo močálu. Chvíli se na temné hladině vznášely její zlaté vlasy a pak ji močál pohltil. Avšak na jeho břehu vyrostly dva stromky, proplétající se kmeny a objímající se větvemi, vyznávajíce si lásku. Je to památník Laedora a krásné Aren.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama