Kapitola 18

9. prosince 2012 v 7:19
O nějakou dobu později se ocitla v pokoji s velkou vanou, naplněnou teplou vodou. Její průvodce ji zavedl do kuchyně, kde několik žen cosi vyrábělo. Jedna z nich se k nim obrátila s hněvivým výrazem ve tváři: "Co ta tady dělá?"
"Uklidni se, Nartalo. Byla dlouho zavřená dole. Měla by se umýt, pak ji někam uklidíme."
Vinae se otřásla. Uklidíme. Znělo to tak necitelně.
"Já bych věděla, kam s ní. Zpátky tam, odkud přišla."
Vinae průvodce se dvěma rychlými kroky octil před ní: "Přemýšlej víc o tom, co říkáš. Nemáš právo někoho posílat do královských kobek. Ty nevíš, jaké to tam je. Nikdy jsi tam nebyla. Nikdo si nezaslouží tam být."
"Tír, postaráš se o ni?"
Drobná mladá žena přikývla a vzala Vinae za paži: "Tak pojď."
A tak tu teď Vinae stála a hleděla na vanu. Tír jí tu nechala čisté šaty, mýdlo hřeben a ručník a odešla.
Dívka si povzdechla a svlékla se. Pak se ponořila do horké vody. Tohle potřebovala. Nechala se teplou vodou uklidňovat a přemýšlela. Podle toho, co říkal její strážce, se do té místnosti v podzemí už nevrátí. Nijak toho nelitovala. Nebylo tam co dělat a těžko by odtamtud utekla. Ale co by měla udělat teď? Utéct a pokusit se zachránit Zarré? Pokud je pravda, to co říkala Tera, a Vinae tomu věřila, pak nemá šanci, že by ji nechytili už ve městě. A i kdyby se nějakým zázrakem dostala do paláce, jak by mohla Zarré zachránit? Všude bude spousta stráží. Co zmůže sama, ona, prostá dívka z vesnice? Ale musí se o to pokusit. Nemůže tam Zarré nechat.
Chvíli ale počká, třeba se jí podaří promluvit si s Faerem a přemluvit ho. Navíc se musí trochu uschopnit. Takhle by se mohla zhroutit, ani by to za ni nemuseli dělat.
Takže zaprvé, musí se dát do pořádku a nasbírat co nejvíce informací. Vinae se uvědomila, že vlastně ani netuší, jak dlouho byla v podzemí. Na to se musí někoho zeptat. Ale ztratila už určitě dlouho času.
Druhý úkol, zachránit Zarré.
Zatřetí, pomoci jí dostat se do Dračí země.
Zní to strašně jednoduše, ale vůbec to tak není. Jak to udělá, až, spíše jestli, ale dívka si nechtěla připustit neúspěch, se dostanou z paláce? Kam prchnou? Zpátky do lesa? Minule to dopadlo špatně. Do podzemí? Neztratily by se tam a nemřely hlady? Je tu také přístav, ale který kapitán by vzal na loď dvě uprchlice bez peněz? Situace vypadala dost zoufale. Mohly by se skrýt ve městě a počkat, až se přežene největší pátrání, ale kam by šly. A navíc, byly by strašlivě nápadné. Své vlasy by mohla ukrýt pod šátek nebo nějakou jinou přikrývku hlavy, ale s Zarré to byla jiná. Krása dračí princezny, její bílá pleť a zlaté vlasy, to nešlo ukrýt.
Kde najít úkryt, když Vinae tohle město vůbec nezná. Bylo tak nesmírně velké a ona byla jen vesnická dívka. Děsilo ji. Náhle jí začala být i v teplé vodě zima. Už neměla chuť v ní déle zůstávat.
Vstala a pečlivě se vysoušela. Přitom spatřila v zrcadle stojícímu u stěny celé své tělo. Když vstupovala do vody, příliš se neprohlížela, ale teď viděla, že její kůži pokrývají na mnoha místech světlejší místa. Památky na mučení. Je už navždy zohavená. A jenom kvůli jednomu kouzelníkovi, který se vyžívá v bolesti druhých. Pocítila k němu tak prudký nával nenávisti, až ji to samu překvapilo. Kolik lidí ještě kvůli němu bude trpět a umírat?
Pohlédla znovu do zrcadla. Přesto, čekala by, že ty jizvy budou výraznější. Zahojily se jí opravdu dobře. A ještě jeden zvláštní jev, ruka s tetováním od Nirke nenesla jedinou známku po mučení. Proč? Působila tu snad dračí magie? No, to se nedoví, leda tak od Zarré. Oblékla si čisté šaty a uvědomila si, že v životě na sobě neměla nic tak pěkného. Látka měla pouze jednu barvu, ale měly elegantní střih a okraje rukávů i výstřihu pokrývala kvalitní výšivka. Tyhle šaty musely být dost drahé, Vinae věděla, že výšivky a krajky se cení nesmírně vysoko.
Proč jí dali něco tak drahého? Podle výrazu žen předtím tu přece nebyla nijak oblíbená. No co, nebude to řešit. Udělali to, tak to tak nechá.
Rozčesala si vlhké vlasy, naposledy zkontrolovala svůj vzhled v zrcadle a tu jí něco došlo. Rukávy jí zakrývaly jen paže, zbytek ruky od lokte dolů nechávaly odkryté a právě v tom byl ten problém. Teď, když se umyla, zářilo její tetování jako, jako... Vinae nedokázala najít vhodné přirovnání. No prostě příliš. Nešlo si ho nevšimnout. A každému, kdo ho viděl, muselo dojít, že to není způsobené přirozenou cestou, že v tom hraje roli magie.
A jestliže je málo kouzelníků, bude to budit podezření. Budou jí důvěřovat ještě méně než doposud. Vinae si povzdechla. Proč život nemůže být jednodušší?
No, bude muset dělat, jakože je s ní vše v pořádku, jakoby tam to tetování nebylo. Složila věci na hromádku a pak zaváhala. Co s nimi? Má je tu nechat nebo někam odnést?
Vykoukla na chodbu, zda tam náhodou někdo není. K jejímu údivu tam Tír stále čekala. I když, došlo jí, to není zas ta divné. Nedůvěřují mi a tak mě někdo musí mít pořád na očích.
"Už jsi hotová?"
"Ano, ale nevím co udělat s věcmi."
"Vezmi je sebou. Vzhledem k tomu, že tu zřejmě nějak dobu zůstaneš, ti to tu trochu ukážu."
Tír ji zavedla nejprve do malé místnosti, která sloužila jako prádelna.
"Sem dej ty své špinavé šaty, někdo je vypere s ostatními věcmi. Zatím jsi slabá, ale jen co se ještě trochu zotavíš, budeš si svoje věci prát sama.
Vinae odložila věci do proutěného koše. Náhle ji její společnice chytla za ruku tak rychle, že nestačila ucuknout a vyhrnula jí rukáv.
"Co je tohle?" zírala na dívčino tetování, "jsi čarodějnice?"
"Ne, nejsem. Vůbec neumím kouzlit."
"Tak kde jsi k tomu přišla? Nelži, určitě jsi kouzelnice! Tohle muselo být vytvořené magií. Nespíš si Gerezonův špeh. A my si tě přivedli do domu!"
"Nejsem ničí špeh! Myslíš, že bz Gerezon mučil svého špeha?"
"Klidně, nikdo by tě pak nepodezíral. A navíc, matka se zmiňovala, že se ti rány zahojily nějak rychle. Co si Fear myslel, že tě sem přivedl!"
"Matka? Počkej, Tera je tvoje matka?" Mělo jí to dojít dřív, podobný obličej, podobná jména. Ale proč by si je měla spojovat.
"Myslíš, že to budu vykládat někomu, kdo je spřáhnutý s Gerezonem?!"
"Hele, já s ním vážně spřáhnutá nejsem. Fear se mnou kdysi mluvil a zřejmě mě v tom vězení poznala a zachránil. Kdyby to neudělal, umřela bych tam. A myslíš si snad, že Gerezon plánoval záchranu vašich lidí z vězení? Kdyby jo, nebyli by tu už náhodou dávno vojáci? Nezdá se ti to trochu na hlavu?"
"Možná." Tír trochu znejistěla.
"A nemyslíš, že kdybych se chtěla mezi vás vetřít, zamaskovala bych to tetování?"
"Mohla jsi nato zapomenout nebo se z toho nějak vymluvit," namítla mladá žena, ale neznělo to moc přesvědčeně.
"Myslíš?" Vinae se ušklíbla. "Ne, tomu sama nemůžeš věřit."
"Dobře, ale co teda jsi? Chodíš si tady s magickým tetováním na paži a navíc, ty tvoje vlasy, nikdo z našeho národa takové nemá. Rozhodně s tebou není něco v pořádku."
Vina se povzdechla: "Mohla bys mi prosím něco dát na schování té ruky?"
"Proč bych měla?"
"Jaká bude asi reakce ostatních, když byla voje takováhle?"
Tír sáhla do jednoho koše s čistým oblečením a hodila jí pár dlouhých rukavic.
"Na, navlíkni si to. A teď mi řekni, co jsi zač!"
"To se těžko vysvětluje."
" Já si počkám."
"Nemůžeš to prostě nechat být. Jediné, co teď potřebuji, je promluvit si s Fearem. Musí mi pomoct."
"Pomoci s čím?"
Vinae na chvíli zaváhala. Má jí to říct. Ještě před chvílí ji obviňovala se spojenectví s Gerezonem a ještě teď vidí v jejích očích podezřívavost.
" Gerezon má mou kamarádku."
"Chceš říci měl! Nemůžeš si být jistá, jestli ještě žije! Dostali jsme tě z vězení před třemi týdny. Za tu dobu se toho stane hodně."
Tři týdny?! Dívka zděšeně zalapala po dechu. Tolik vyplýtvaného času. Ale ovládla se.
"Ne, vím, že žije. Gerezon ji potřebuje. A navíc, viděla jsem ji ve snu."
"Sny! Jak můžeš věřit snům?!"
"Snadno. Oni mě za ní dovedli."
"Dovedly? Takže přece jenom jsi čarodějnice."
"Ne, copak to nechápeš?"
"Ale ano, chápu to skvěle. Prostě jsi někdo, s kým nechci nic mít, ať si Fear říká, co chce. Pošlu pro něho, ale ne kvůli tobě. Kvůli tomu, ab si tě odvedl někam jinam."
Vinae odevzdaně pokrčila rameny. Tu ženu před sebou zřejmě nepřesvědčí. Mrzelo ji to, ale alespoň se setká s Fearem. Koneckonců, to mohla očekávat, zavinila smrt někoho z nich, a kdyby tenkrát, když ještě žila ve své rodné vesnici, potkala někoho, jako je ona dnes, také by mu nedůvěřovala. Náhle se jí zastesklo po klidném životě na vesnici, kde měla přinejmenším jisté bydlení. A také stráňku, kde sedávala, zatímco se jejich koza Šmouha popásala na svěží trávě. Vinae milovala ten klid, který tam byl. Žádné příkazy, co má dělat, žádné posměšky či nadávky.
Občas se sem donesl nějaký zvuk z vesnice, ale většinou byl slyšet jen zpěv ptáků, bzučení hmyzu a šumění stromů ve větru.
Těmito vzpomínkami se zaobírala, zatímco kráčela za Tír, která neřekla víc, než opravdu musela. Dívka se dozvěděla, kde je jídelna, kuchyně (tam jen tak mimochodem Tír podotkla, že zde bude muset pomáhat), vstup do zahrady, pokoje ostatních, co tu bydleli.
Pak jí Tír ukázala malou místnost s matrací a nízkým stolkem, odkud vedlo jediné okno do zahrady.
"Protože tu zůstaneš jen krátce, nepotřebuješ nic většího. Stejně nic nemáš, takže nepotřebuješ ani skříň. Dneska si odpočiň, ale zítra, pokud tu ještě budeš, očekáváme, že ráno budeš v kuchyni, abys s něčím pomohla. Jo, a nechoď k oknům do ulice. Někdo by tě mohl zahlédnout."
Pak za ní klaply dveře a Vinae osaměla. Přehlédla pokoj. Tír měla pravdu, že nic nemá, ale přesto, pokoj nepůsobil příliš útulně. Vyhlédla ven z okna. Zahrada působila mnohem přátelštěji a Vinae se už tak stýskalo po pouhém bytí v plném denním světle. Seběhla po schodišti, propletla se několika chodbami. Ano, zapamatovala si to dobře. Tady je vstup do zahrady. Vyšla ven, procházela mezi stromy dál do zahrady, až si byla jistá, že ji z domu nemůže nikdo vidět. Pak rozpřáhla ruce a jen tak stála, užívajíce si čerstvého vzduchu, a nechávala se objímat teplými slunečními paprsky.
Pak usedla do trávy. Chtěla přemýšlet o tom, jak se situace vyvíjí, co řekne Feareovi a o těch třech zbytečných týdnech, ale únava a teplý vzduch ji přemohli. Ulehla do trávy a oči se jí samy zavřely.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama