Pár okamžiků

5. března 2013 v 10:28 | Alvrin |  Povídky
Nebylo to snadné, ale Carol věděla, že to musí udělat. Neměla na výběr. Musela zachránit Orlanda. To proto jim padla do rukou. Utéci mohl jenom jeden. A ona nebyla ta důležitá. Ona mohla zemřít.
Už jenom pár hodin a přijdou pro ni. Sledovala kapky vody stékající po stěně. Vypadaly jako slzy, ve světlě pochodní se leskly. "Ty jsi zřejmě jediná, kdo pro mě pláče," zašeptala stěně.
Hlavou se jí mihl život, který měla dříve. Bohatě vybavení zámku, sloužící, čekající jen na to, aby jí splnily každé přání, její otec, vládce země. To bylo, než přišlo vojsko Araharů.
Potom následovalo skrývání se u věrných vesničanů, zoufalá snaha dostat se do jiné země, kde bylo ještě bezpečno. Nejdříve dostali matku, potom otce. Jednoho bratra ztratili na útěku, mohli jen doufat, že je v pořádku. Nakonec zbyli jen oni dva, Carol a její bratr Orlando, korunní princ.
Za zamřížovaným oknem se objevily první sluneční paprsky. Věděla, co ji čeká. Brzy pro ni přijdou a ona zemře. Ale nedá se tak snadno. Neprohledali ji dost důkladně. Stále u sebe měla svou dýku, ukrytou pod šaty.
Už slyší jejich kroky. Strážný přichází. Opravdu se jí bojí tak málo, že poslali jen jednoho´? Nevidí výraz strážného, jako obvykle ho má skryt pod maskou.
Stačilo jediné bodnutí, dříve než stačil promluvit. Nečekala, že to půjde tak snadno. Sejme masku, aby se podívala, koho to vlastně zabila. Zoufale vykřikne. Tvář mrtvého je tvář jejího bratra. Přišel ji zachránit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eriona Portraid Eriona Portraid | 7. března 2013 v 10:55 | Reagovat

Jseš zlá! To jsem číst neměla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama